Výběr · Vybavení
V jakých botech skákat přes švihadlo: průvodce podle podrážky, povrchu a počasí
Na skákání přes švihadlo se hodí lehká bota s nízkou ohebnou podrážkou, pevnou patou a aspoň trochu zpevněnými stranami - sálovky, lehké tréninkové boty nebo basketbalová obuv. Vysoké běžecké boty (s tlustou podrážkou) ti berou stabilitu. Ještě víc než bota ale rozhoduje povrch pod nohama: na tvrdé dlažbě je dopad prostě tvrdý, ale na parketách je to více v klidu. Na podložce odskáčeš v klidu skoro v čemkoliv (i boso, ale může bolet švihnutí do prstů 🥴).
Marek a Tomáš v minutě shrnují, na co u bot koukat. Celý rozbor i s povrchy máš níže.
Jaké boty jsou na skákání přes švihadlo nejlepší?
Nejlepší bota na švihadlo je lehká, má ohebnou přední část a pevně sedí v patě. Skákání je pohyb na předních částech chodidel - odrážíš se z palcových kloubů a dopadáš na špičky, ne na paty. Bota tomu musí umět ustoupit. Když je podrážka v přední části jako prkno, noha se neohne tam, kde má.
Co od boty na skákání chceš:
- Ohebná přední část podrážky, která se ohne v místě palcových kloubů - tam, kde se ohýbá tvoje noha.
- Pevná, stabilní pata bez houpání do stran, ať máš jistotu při tisících drobných dopadů (přeskoků).
- Nízká až střední výška podrážky, abys cítil zem a udržel rovnováhu.
- Slušný grip, který neklouže po podlaze.
- Aspoň trochu vyztužená strana boty, aby ti noha při doskoku neujela do boku a nezvrtl sis kotník.
- Nízká hmotnost - každý gram zvedáš stokrát za minutu.
Žádná z těchto věcí není luxus za pět tisíc. Spousta obyčejných sálovek nebo lehkých tréninkových bot to splňuje líp než ty nejdražší běžecké modely.
Co je grip a proč ho vůbec řešit
Grip je přilnavost podrážky k podlaze - tedy to, jak moc ti bota drží a jak ochotně po povrchu klouže. Odborně se měří jako koeficient tření: čím vyšší číslo, tím víc bota drží.
U skákání využiješ grip ze dvou důvodů. Kluzká bota ti podjede při každém rychlejším přeskoku a ty začneš podvědomě brzdit, protože si nevěříš. Grip ale využiješ hlavně u triků, kdy zkoušíš nějakou práci nohou nebo třeba otočky (což nemusí být tvůj případ). Pokud skáčeš jen kondičně, doma, tak tě grip příliš zajímat nemusí.
Jak si grip ověříš za pět sekund
Obuj se a na povrchu, kde reálně skáčeš, postav nohu na špičku a zkus s ní otočit do strany. Má jít cítit odpor, ale noha se musí dotočit. Když uklouzne, nebo se naopak zasekne, hledej dál.
Vyztužená strana boty: tohle Marek nepodceňuje
Při skákání nedopadáš vždycky podle představ - obzvlášť když se učíš nový trik nebo skáčeš na konci tréninku unavený. V tu chvíli rozhoduje, jestli má bota pevné strany a patu.
„Jednou se mi zvrtl kotník, když jsem měl běžeckou obuv - takovou tu volnou, co nemá nic zpevněného po stranách. Vymknul jsem si ho a od té doby tenhle typ bot na skákání prostě nemám rád."
Aby to bylo férové: vysoký kotník u boty sám o sobě vyvrtnutí nezabrání. Studie na 622 hráčích basketbalu nenašla mezi vysokými a nízkými botami rozdíl v počtu zranění kotníku (Barrett a kol., 1993) (6). Nejde tedy o to, jak vysoko ti bota leze nad kotník, ale jak pevně drží nohu zespodu a po stranách - a jestli se ti pata při dopadu nehoupe. Měkká běžecká bota s vysokou patou selže přesně v tomhle. A ruku v ruce s botou jde síla a rovnováha: na vyvrtnutý kotník má prokazatelně větší vliv připravené tělo než límec boty.
Vysoká podrážka ti bere stabilitu. Pozor, není to totéž co tlumení
Nejčastější bota, ve které lidi skáčou, je běžecká. Dává to smysl - má ji doma skoro každý a na pohyb přece je. Potíž dělá výška podrážky, ne tlumení samo o sobě.
Představ si, že stojíš na dvou měkkých polštářích. Čím jsou vyšší, tím dál je tvoje chodidlo od pevné země a tím delší páka vzniká při každém naklonění. Stačí dopadnout o kousek vedle a bota se začne překlápět. Vysoká pena se k tomu nikdy neboří rovnoměrně - pod jednou stranou povolí víc a noha ti ujede.
Podle studie z roku 2022 (Masterson a Warne, podle databáze PubMed) měli lidé při doskocích na jedné noze v tlumených botách horší stabilitu a větší zátěž při dopadu než naboso nebo v minimalistických botách (1). Lidsky: vysoká měkká podrážka se chová jako malá trampolína. Kotník na ní pořád balancuje a hledá pevný bod, místo aby měl jistou zem.
Tlumení není nepřítel. Výška pod nohou ano
Tady se to lidem plete, tak natvrdo: tlumení a výška podrážky jsou dvě různé věci.
- Tlumení je schopnost materiálu pohltit část nárazu. To chceš - zvlášť na tvrdém povrchu.
- Výška podrážky je, jak vysoko nad zemí stojíš. To nechceš - každý centimetr navíc ti ubírá stabilitu.
Ideální bota na švihadlo proto tlumí, ale nestaví tě na podstavec. Rozumně odpružená bota s nízkým profilem je přesně ono. Vysoká běžecká bota s pěnou pod patou je špatný směr.
Začínáš a nemáš za sebou roky sportu? Tlumení doporučujeme.
Jestli teprve začínáš a tělo nemáš zvyklé na nárazový pohyb (přeskoky), zvol botu s odpruženou podrážkou. Ne tu nejvyšší, co najdeš - ale rozhodně ne barefoot ani skákání naboso. Tlumení ti dá čas, než si chodidla, lýtka a achilovky zvyknou na zátěž, kterou dosud neznaly.
Zkušenější Šviháci si můžou dovolit jít níž a blíž k zemi (barefoot nebo boso). Nejdřív zvládnutá technika a připravené nohy, teprve potom experimentovat.
Co konkrétně sledovat při výběru boty
Při výběru boty na švihadlo jeď podle pěti znaků: ohebnost přední části, pevnost paty, výška podrážky, grip a hmotnost. Vezmi botu do ruky a otestuj ji dřív, než s ní odejdeš domů.
| Znak | Co chceš | Jak otestovat |
|---|---|---|
| Ohebnost přední části | Ohne se u palcových kloubů | Zkus botu přehnout v přední třetině - má povolit |
| Pevnost paty | Žádné houpání do stran | Zmáčkni patní část - nemá se bořit |
| Výška podrážky | Nízká až střední | Postav se, zkus cítit zem a chytit rovnováhu |
| Grip | Drží, ale pustí - neklouže, ani se nelepí | Otoč nohou na špičce po podlaze, na které skáčeš |
| Hmotnost | Co nejlehčí | Podrž obě boty - těžší se po pár minutách projeví |
| Boční výztuha | Zpevněné boky, pata se nehoupe | Chyť botu za patu a zkus s ní kroutit - má klást odpor |
Pokud teprve začínáš a nechceš nic řešit, vezmi lehké sálovky nebo tréninkové boty, co už máš. Až budeš skákat pravidelně, poznáš sám, co ti sedí. A než vyrazíš, mrkni i na to, jak se před skákáním rozcvičit - boty jsou jen půlka přípravy.
Sálovky, tréninkové boty, nebo barefoot? Srovnání typů
Na skákání se nejčastěji hodí tři typy bot: sálová obuv, lehké tréninkové boty a v některých méně častých případech i barefoot. Každý typ sedí někomu jinému - tady máš, pro koho je který.
| Typ boty | Komu sedí | Plus | Pozor na |
|---|---|---|---|
| Sálovky (volejbal, házená) | Většina lidí, kdo skáče doma i v hale | Lehké, ohebné, výborný grip | Někdy užší střih |
| Lehké tréninkové boty | Začátečníci, univerzální použití | Máš je nejspíš doma, pohodlné | Vyhni se vysokým běžeckým s věží peny pod patou |
| Barefoot / minimalist | Pokročilejší, kdo chce cítit zem | Maximální kontakt, posiluje chodidlo | Vyžaduje postupný přechod |
| Naboso | Doma na měkkém povrchu, krátké tréninky | Nejlepší vnímání země | Jen na podložce, ne na tvrdém |
Barefoot a skákání naboso mají svoje výhody - minimalistická obuv podle randomizované studie z roku 2019 (Ridge a kol. podle PubMed) posiluje drobné svaly chodidla stejně dobře jako cílené cviky (3). Lidsky: tenká ohebná bota nutí chodidlo víc pracovat, a ono za to časem zesílí.
Náš pohled na skákání naboso a v barefootu
Ptáte se nás na to pořád, tak na rovinu: za nás je to v pohodě - ale musíš na to být zvyklý a zatěžovat postupně. Skákání naboso nebo v barefootu je pro nohy veliká zátěž a pro tělo pořádný šok. Barefoot a naboso jsou si přitom hodně podobné: v obou případech jde chodidlo do práce bez opory, na kterou je tělo a chodidlo celý život zvyklé.
Když celý život nosíš klasické boty a ze dne na den přejdeš na celý den do barefoot obuvi, dáváš nohám pořádně zabrat. Musíš si na to zvyknout, vybudovat návyk - a trvá to týdny, ne jeden trénink. Někomu to navíc nesedne vůbec, a to je taky v pořádku.
Co ukazuje studie z roku 2013: z devatenácti běžců, kteří deset týdnů postupně přecházeli na minimalistickou obuv, jich deset mělo na magnetické rezonanci otok kostní dřeně aspoň v jedné kosti chodidla - výrazně víc než kontrolní skupina v běžných botách (Ridge a kol., 2013) (7). A to přecházeli pomalu. Při skoku rovnýma nohama je riziko vyšší.
Proto to nedávkuj najednou:
- V barefootu odskáčej pět minut a pak se přezuj do klasické boty. Zbytek tréninku dojedeš v ní.
- Naboso zkus tři minuty. Pocitově je to úplně jiná liga - zapojuje se víc svalů a víc si uvědomuješ, co chodidlo dělá. Jakmile začne noha bolet, obouvej.
- Nikdy ne na tvrdém. Naboso jedině na podložce, koberci nebo žíněnce.
Celé téma skákání naboso a v barefoot botách jsme rozebrali v samostatném článku - najdeš tam pohled fyzioterapeutky i fyzioterapeuta, zkušenost Tomáše s Vivobarefoot a plán, jak na barefoot přejít po týdnech. Jestli tě to láká, začni tam.
→ Dává barefoot u švihadla smysl?
Konkrétně
Dvoje boty, které u nás prošly testem
Neprodáváme boty - tohle jsou to modely, které reálně nosíme. Ber je jako příklad toho, jak může bota na skákání vypadat, ne jako jediné správné řešení.
Under Armour UA Edge Lthr 2 - tréninková bota s nízkým profilem a pevnou patou. Přesně ten typ, co drží nohu a nestaví tě na podstavec.
Decathlon PS Team - pánská bota na padel, kterou si Marek pořídil a je z ní nadšený. „Lehká, velmi pevná, dobře drží." Padelové a halové boty fungují u švihadla skvěle, protože se řeší přesně to samé: rychlé změny směru a boční stabilita.
Marek sám skáče v tréninkových botách a jako příklad dobře postavené boty ukazuje basketbalovou obuv - má pevné boky a skvěle drží patu. Pokud takové doma máš, nemusíš nic kupovat.
Proč povrch rozhoduje víc než bota
Povrch, na kterém skáčeš, řeší dopad víc než jakákoliv bota.
Podle studie z roku 2020 (Bruce a kol. podle PubMed) je síla při dopadu u skákání podobná jako u běhání (ale když skáčeme snožmo, rozkládá se rovnoměrně do obou nohou - u běhu dopadáme vždy na jednu) a kotník přitom odvádí mimořádně velkou práci (4). Lidsky: při každém přeskoku jde do nohou rána a největší díl bere kotník a lýtko. Když skáčeš na betonu nebo tvrdé dlažbě, tak jsou nárazy ještě větší - a boty tě nespasí. Když budeš švihat na měkčím povrchu, ušetříš kloubům mnohem víc a v kombinaci s kvalitní botou máš vyhráno.
Proto ve Švihej říkáme: když už řešíš boty, vyřeš rovnou podlahu. Koukni taky na naši podložku.
Od tartanu po dlažbu: jaká bota na jaký povrch
Každý povrch má svoje pravidlo. Někde chceš maximum tlumení, jinde hlavně grip a někde je nejlepší volba prostě na tom nezačínat. Tady máš přehled toho, na čem lidi reálně skáčou.
| Povrch | Jak tlumí | Jaká bota | Pozor na |
|---|---|---|---|
| Tartan (atletický ovál) | Nejlepší, co venku najdeš | Skoro cokoliv lehkého, i barefoot | Za mokra klouže |
| Palubovka, hala | Velmi dobrá | Sálovky | Čerstvě vytřená podlaha |
| Asfalt, beton | Špatná | Nejvíc tlumící, co máš | Ničí lanko, dává zabrat kloubům |
| Dlažba, zámková dlažba | Nulová a navíc kluzká | Pevná pata, výborný grip | Nerovné spáry, mokro |
| Tráva, hlína | Nejde skákat | Nejde skákat | Nejde skákat |
| Plovoucí podlaha doma | Střední | Lehká bota, ale hlavně podložka | Sousedi |
| Podložka na skákání | Rozloží dopad, −20 % zátěže | Klidně i naboso | Nehodí se na trávu a nerovný terén |
Tartan je ideál. Problém je se k němu dostat
Kdybys mohl skákat kdekoliv, ber tartan. Atletický ovál je na skákání nejlepší venkovní povrch, jaký v Česku běžně potkáš - pruží, drží nohu a odpouští i horší dopad. Na tartanu odskáčeš v čemkoliv lehkém a klouby si ani nevšimnou, že jsi trénoval.
Háček je v tom, že ovál pod barákem nemá skoro nikdo. A ten, kdo ho má deset minut chůze od domu, ho stejně v osm večer najde zamčený, v listopadu tmavý a po dešti kluzký. Realita většiny lidí je proto beton, zámková dlažba nebo obývák - tedy povrchy, kde je dopad tvrdý a bota to sama nezachrání.
Řešení je jednoduché: vzít si vlastní povrch s sebou. Podložka na skákání má 6 mm materiálu Foam Vinyl, sníží zátěž na klouby zhruba o 20 % a hluk dopadu až o 30 %. Sroluje se za deset sekund, váží 3,2 kg a rozbalíš ji na terase, na betonu, na asfaltu i na tom tartanu, když už se k němu dostaneš. Rozměr 122 × 91 cm ti přitom v obýváku nezabere skoro nic.
→ Skoč do toho - Podložka na skákání
Skákání venku: co s tím udělá počasí
Venku ti do výběru bot mluví ještě počasí. Nejde o to, že by bylo špatné počasí na trénink - jde o to, že déšť, mráz i vedro mění povrch pod nohama, a tím i to, co si obout. Pár pravidel, která platí vždycky.
Déšť a mokro: hlavní je grip, ne tlumení
Mokrý tartan, dlažba i beton kloužou. V tu chvíli je ti měkká podrážka k ničemu - potřebuješ podrážku, která drží. Vezmi botu s výrazným vzorkem, zkrať trénink a vynech triky, kde přenášíš váhu na jednu nohu. Ale kdo by skákal v dešti, že...
Mráz: povrch tvrdne, tělo potřebuje víc času
V mrazu je beton i dlažba ještě tvrdší a tělu trvá, než se zahřeje. Rozcvičení proto natáhni, začni volnějším tempem a přidávej postupně - studené lýtko a achilovka jsou nejčastější místo, které zatěžuješ. Bota by měla být lehká, ale krytá a s dobrou podrážkou.
Vedro: rozpálený asfalt bere podrážku i lanko
Rozpálený asfalt v létě měkne a lepí se na podrážku Skákej radši ráno nebo večer, hledej stín a nezapomeň, že v horku ti tep vyletí dřív než obvykle. Jak z léta vytěžit maximum, jsme sepsali v článku o tom, proč vzít švihadlo ven.
Vítr: nefér soupeř
Ve větru se lanko chová jako by mělo vlastní názor. Technika se rozpadá a rytmus utíká. Když skáčeš někde u tropické bouře, raději se na to vykašli.. 😀
Když je venku hnusně, trénink se nesmí rušit -> tím ti padne motivace a disciplína
Přesně proto možná oceníš podložku a skákání doma. Nachystáš ji v obýváku za deset sekund a máš skvělý povrch pod nohama. A můžeš si klidně pustit nějaký z našich tréninků na televizi a jet podle nich.
Boty a skákání doma v bytě
Doma v bytě řeš dvě věci najednou: tlumení dopadu a hluk. Obojí vyřeší podložka pod nohama lépe než bota na nohou. Na měkké podložce s korálkovým švihadlem budou ostatní sousedi úplně v klidu.
Potřebuješ na to asi 2 m² místa v klidu a strop aspoň 2,5 m, což má naprostá většina českých bytů. Boty pak nemusíš složitě řešit: na podložce ti stačí lehké tréninkové boty, sálovky, nebo klidně i tlustší ponožky na krátký trénink. Korálkové lanko je k tomu tišší než většina domácího náčiní a na podložce zní dopad jako jemné poklepání.
Co ti pomůže skákat doma
Podložka pod nohama tlumí víc než jakákoliv bota a tichá korálková Katana udrží klid v bytě i u sousedů.
Sada do bytuSada na doma: Katana + podložka
Korálková Katana + podložka na skákání v jedné sadě. Tichý dopad pod lankem, klidnější sousedi, šetrnější kotníky. Ideální start pro každého, kdo chce skákat doma.
⭐ NejoblíbenějšíKatana Rope
Korálkové švihadlo do bytu - tiché, odolné, nastavitelná délka bez nářadí. Ideální start pro Tabatu i denní trénink. Česká výroba.
Nejčastější chyby při výběru bot na švihadlo
Nejčastější chyba je sázet na co nejvíc tlumení a ignorovat povrch pod nohama. Tady je pět omylů, na které u Šviháků narážíme nejčastěji - vyhneš se jim a skákání ti půjde líp.
- Nejvyšší běžecké boty, co máš. Vysoká měkká pata zhoršuje stabilitu při dopadu, ne naopak. Tlumení si nech, výšku ne.
- Kluzká nebo naopak lepkavá podrážka.
- Těžké boty. Při tisících přeskoků za trénink se každý gram nasčítá do únavy lýtek. Boty na vzpírání určitě neeee.
- Skákání naboso na tvrdém. Naboso jedině na měkkém povrchu - na betonu nebo dlažbě bez progrese si koleduješ o bolest holení.
- Boty bez zpevněných stran. Měkká bota, která se při doskoku složí do strany, je způsob, jak si zvrtnout kotník.
- Řešíš boty, ignoruješ podlahu. Nejlepší bota na betonu prohraje s obyčejnou botou na podložce.
Ty to dáš, věřím ti - výběr bot na švihadlo není věda. Vezmi něco lehkého a ohebného, postav se na měkký povrch a skoč do toho. Nejlepší bota je ta, ve které začneš s pohybem.
A když už jsme u nohou: ponožky
Do boty i na krátký trénink na podložce. Obojí za 149 Kč, obojí ušité v Česku - a obojí s hláškou, kterou pochopí každý, kdo švihá.
Hláška od BJPPonožky Lýtka jsou druhé srdce
Větu „lýtka potřebují sílu, říká se jim druhé srdce člověka" nám řekl Jiří „BJP" Procházka. Udělali jsme z ní ponožky. Měkká bavlna na chodidle, sublimovaný potisk, ušité v ČR.
KlasikaPonožky Nečum a Švihej
Nejkratší možný návod, jak začít. Máš ho ráno v šuplíku dřív, než stihneš vymyslet výmluvu. Černé, ušité v Česku.
📚 Zdroje a studie
Studie níž pocházejí z databáze PubMed.
-
Masterson, A., & Warne, J. (2022). The effects of footwear on dynamic stability and impact loading in jump landing. Sports Biomechanics, 24(2), 233-246. doi.org/10.1080/14763141.2022.2105744 ↩
-
Lin, Y.-J., a kol. (2022). Do harder midsoles facilitate propulsion and do softer midsoles increase shock attenuation during taking-off and landing of scissor jump? Sports Biomechanics, 23(12), 2581-2597. doi.org/10.1080/14763141.2022.2039275 ↩
-
Ridge, S. T., a kol. (2019). Walking in Minimalist Shoes Is Effective for Strengthening Foot Muscles. Medicine & Science in Sports & Exercise, 51(1), 104-113. doi.org/10.1249/MSS.0000000000001751 ↩
-
Bruce, O. L., a kol. (2020). Lower-limb joint kinetics in jump rope skills performed by competitive athletes. Sports Biomechanics, 22(11), 1398-1411. doi.org/10.1080/14763141.2020.1801823 ↩
-
Iraqi, A., Vidic, N. S., Redfern, M. S., & Beschorner, K. E. (2019). Prediction of coefficient of friction based on footwear outsole features. Applied Ergonomics, 82, 102963. doi.org/10.1016/j.apergo.2019.102963 ↩
-
Barrett, J. R., a kol. (1993). High- versus low-top shoes for the prevention of ankle sprains in basketball players. A prospective randomized study. The American Journal of Sports Medicine. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8368420 ↩
-
Ridge, S. T., a kol. (2013). Foot bone marrow edema after a 10-wk transition to minimalist running shoes. Medicine & Science in Sports & Exercise. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23439417 ↩
Časté otázky o botách na skákání přes švihadlo
Musím si na švihadlo kupovat speciální boty?
Ne. Pro většinu lidí stačí lehké tréninkové boty nebo sálovky, které už máš doma. Speciální boty řeš až ve chvíli, kdy skáčeš pravidelně a víš, co ti sedí. Mnohem dřív se vyplatí investovat do povrchu, na kterém skáčeš.
Jaké boty na tartan a atletický ovál?
Na tartanu si vystačíš skoro s čímkoliv lehkým - povrch tlumí za tebe, takže tam funguje i barefoot nebo tenká sálovka. Jediné, na co dej pozor, je mokro: mokrý tartan klouže a v tu chvíli je grip podrážky důležitější než tlumení.
Co si vzít na dlažbu a beton?
Na beton a dlažbu vezmi nejvíc tlumící botu, co máš, a hlavně zkrať trénink. Celá síla dopadu při přeskoku jde zpátky do kotníků a kolen. Pokud na betonu skáčeš pravidelně, podložka ti pomůže víc než jakákoliv nová bota.
Můžu skákat přes švihadlo venku v zimě nebo v dešti?
Můžeš, jen počítej se dvěma věcmi. V mrazu je povrch tvrdší a lýtko s achilovkou potřebují delší rozcvičení, tak začni volněji. V dešti hlavně klouže - vezmi botu s výrazným vzorkem, vynech triky na jedné noze a zkrať trénink. Když je venku úplně na nic, švihej doma..
Začínám a nemám za sebou žádný sport. Jakou botu?
Vezmi botu s odpruženou podrážkou - ale nízkou, ne extrémně vysokou. Tlumení ti pomůže, než si chodidla, lýtka a achilovky zvyknou na nárazový pohyb. Barefoot ani skákání naboso na začátek nedoporučujeme, je to pro nohy příliš velká zátěž. K tenčí podrážce se propracuj později.
Co je to grip a jak poznám, že ho bota má?
Grip je přilnavost podrážky k podlaze. Chceš botu, která drží. Otestuješ to jednoduše: obuj se, postav nohu na špičku a zkus s ní otočit do strany na povrchu, kde skáčeš. Má být cítit odpor, ale noha se musí otočit. Grip dělá hlavně dezén, tvrdost gumy a tvar paty - a ojetá podrážka ho má výrazně horší než nová.
Můžu skákat přes švihadlo naboso?
Můžeš, ale jen na měkkém povrchu - na podložce, koberci nebo žíněnce. Naboso výborně cítíš zem a zapojuješ víc svalů chodidla, ale na tvrdé dlažbě nebo betonu nemáš nic, co by tlumilo dopad. Dávkuj to: zkus tři minuty naboso, a jakmile začne noha bolet, obuj se a dojeď trénink v botě.
Jsou barefoot boty na švihadlo dobré?
Pro pokročilejší může být - tenká ohebná podrážka tě nutí pracovat s celým chodidlem a postupně ho posiluje. Chce to ale plynulý přechod: studie z roku 2013 našla u běžců, kteří deset týdnů postupně přecházeli na minimalistickou obuv, častější otoky kostní dřeně v kostech chodidla. Začni pěti minutami a zbytek tréninku dojeď v klasické botě. Podrobně to řešíme v samostatném článku o skákání naboso a barefoot.
Proč mě po skákání bolí holeně a lýtka?
Nejčastěji za to může tvrdý povrch a špatná technika dopadu, ne bota. Skákání zatěžuje kotník a lýtko podobně jako běh. Skákej na měkčí podložce, dopadej měkce na špičky a nepřetěžuj objem ze dne na den.
Stačí na skákání doma obyčejné ponožky?
Na krátký trénink na podložce nebo koberci klidně ano. Na delší tréninky nebo na tvrdším povrchu si radši vezmi lehkou botu s pevnější patou, ať máš jistotu a oporu. A na holé plovoucí podlaze v ponožkách neskákej vůbec - klouže to.